Kdybyste potkali tohoto pána na ulici, zřejmě byste mu nevěnovali příliš mnoho pozornosti. Ovšem právě tento pán může představovat zlom v automobilovém průmyslu, díky kterému lidstvo zcela zapomene na využití fosilních paliv.
Jonh Goodenough není příliš známý, a přesto jeho vynález používáme denně. Jedná se o vysokoškolského profesora, který v 80. letech vyvinul lithium-iontový článek, tedy baterii, kterou máme ve svých mobilech či noteboocích, foťácích a která se používá také v elektrických automobilech.
Ty neustále bojují s nedostatkem energie a tedy i malým dojezdem a nutností častého dobíjení. I přes svůj vysoký věk tento chlapík však pilně pracuje na zcela novém projektu, kterým je revoluční baterie s trojnásobnou hustotou energie a tedy i kapacitu. K transportu lithia mezi anodou a katodou využívá elektrolytu skla, tedy ne tekutého, který lze navíc velmi jednoduše vyrobit ze sodíku a toho je na světe opravdu velký dostatek zejména díky mořské vodě. Jako alkalický kov se může používat také draslík. Baterie se navíc velmi rychle dobíjí v rozmezí několika minut a je schopná přežít i 1 200 dobíjecích cyklů aniž by ztratila jediné procento ze své kapacity.
Je schopná fungovat i v teplotách hluboko pod bodem mrazu. Zároveň se méně při provozu zahřívá, nehrozí nebezpečí zkratu ani požáru a odolává i rychlému a soustavnému dobíjení. Pokud bychom tyto baterie uložili do automobilu, dokázaly by s přehledem konkurovat vozům s konvenčními motory. Na jedno nabití by byl schopen ujet až tisícovku kilometrů. A lidé nejspíše budou preferovat automobil s nulovými emisemi a stejnými dojezdovými schopnostmi, jako klasický benzínový vůz za stejnou cenu.
V současné době se na novince horečně pracuje, ovšem na její převedení do praxe si ještě chvilku počkáme. Vývoj a testování ještě nějaký ten pátek potrvá. Dočkat bychom se však mohli již příští dekádu.
