Úterní část byla rozdělena na dvě části. Brzy po ránu vyrazli účastníci 14. Rallye Monte Carlo Historique 2011 z Valence do Monaka na 413 km dlouhé dokončení společné etapy a večer ve 20.30 hodin je čeká klasická finálová etapa nad Monte Carlem i s legend
Při přejezdu z Valence do Monaka byly na pořadu dvě zkoušky pravidelnosti (RT):
RT 10 Rémuzat – Eygaleyes
Hned po ránu vražedný 70kilometrový test pravidelnosti, složený z několika úseků, jezdících se od 50. let. Velkou klasikou je úsek Montauban-sur-Ouvèze – Laborel přes Col de Perty z roku 1968. Dále pak prodlouženo do Eygalayes.
RT 11 Saint-Auban – Les Quatre Chemins
Trasa se opět jezdila v různých variantách na čtyřech cestách, přes Col de Bleine v roce 1962, Ze Saint-Auban dolů byl na programu v letech 1980 – 1984. Po mokrých silnicích pondělní části Valence – Valence se dá opět počítat se zasněženými silnicemi, což ztíží všem přejezd do Monaka, kde bude první startující po čtrnácté hodině.
Po krátkém odpočinku je na pořadu finálová etapa Monako – Monako, jako vždy noční. Legendární noc dlouhých ohňů, pojmenovaná po viditelné záři reflektorů soutěžních aut na obloze, se sestává z nejznámějších úseků rychlostních zkoušek Rallye Monte Carlo včetně přejezdu Col de Turini v nadmořské výšce 1607 m.
Historické vozy této rallye absolvují jako dvanáctý test Moulinet – Bollene Vésubie ve směru od Sospelu. Přejezd Col de Turini byl zařazen poprvé v roce 1955 a je tedy nejčastěji využívaným úsekem v historii rallye. Jezdil se také v různých variantách, Bollene – Turini – Lucéram, prodloužený do Sospelu, společný s Peira-Cava, na pořadu byl samozřejmě i letos. Letošní klasické Monte bylo prakticky beze sněhu, uvidíme, co čeká historiky o týden později.
RT 13 Lantosque – Col de Braus
Opět velká klasika, vedoucí historicky po několika silnicích, známá místy jako jsou Col Saint-Roch, Loda, Lucéram, Col de l´Orme či l´Able. Poslední rychlostní zkouška letošní moderní Rallye Monte Carlo. Zkouška pravidelnosti Lantosque – Col de Braus odpovídá erzetě z roku 2005.
Posledním letošním testem historiků bude až RT 14 Peille – Col de la Madone.
Zkouška z roku 1969 a v obměnách z roku 1973. Určitě zajímavostí tohoto testu je, že zkouška byla využívána při Rallye Monte Carlo Junior pořádané od roku 1965 a nověji v letech 1974 – 1979, kdy vítěz měl zajištěnu účast na Rallye Monte Carlo.
Po posledním testu zbývá přeživším hrdinům po 7denním zápolení posledních 15 kilometrů do cíle 14. Rallye Monte Carlo Historique. Na nábřeží k bazénu se první auto dostane ve středu 45 minut po půlnoci.
Zpět v Monaku se nachází naše posádka Karel Mach a Honza Bláha. Historickou Škodu 130 RS čekají závěrečné noční kilometry 14. Rallye Monte-Carlo Historique. Poslední etapa zavede soutěžní posádky mimo jiné na průsmyk Col de Turini, kde tak dojde na legendární “Noc dlouhých ohňů”. Před startem do finálové etapy zatelefonoval Karel Mach a podělil se o nejčerstvější zážitky z dopoledních kilometrů: “Jsme zpět v Monaku a psychicky se připravujeme na závěr soutěže, který obstará “Noc dlouhých ohňů”. Ve 21.09 hodin vyrazíme do posledních kilometrů Rallye Monte-Carlo Historique s cílem zaútočit na první dvoustovku celkového pořadí. Hodně aut má nějaké šrámy, což dokazuje, o jak obtížnou soutěž jde.” Tým ČK motorsport má na Col de Turini ledové špiony, kteří dokonale zmapovali povrch tohoto testu. “Nahoru se pojede na mokru, které zřejmě namrzne, naopak dolů se pojede na suchém asfaltu,” má jasno Karel Mach.
Bohužel drobné technické problémy se nevyhnuly ani Škodě 130 RS týmu ČK motorsport. Mechanici, technici a poradci v jedné osobě, kterými jsou Jirka Kubele a Jirka Trojan dnes museli měnit akumulátor a pár drobností, které ale naštěstí neměly vliv na zhoršení celkového pořadí Karla a Honzy. “V autě nám nejdou tripmastery Halda, protože se překroutil bovden. Ale necukli jsme a dál jedeme jen podle tachometru, u pumpy zakoupené mapy a dvojici mechanických stopek, žádné vymoženosti moderní techniky,” hlásí hrdě Karel Mach. Zároveň popisuje situaci na trati dnešní etapy: “Na první “ertetě” byl sníh. Na autě jsme měli opět “neokované vraníky”, což nebyla ideální volba. V jednom z vracáků nám auto chcíplo a nemohli jsme ho nastartovat. Další úseky byly na mokrém povrchu.”
ČK motorsport
