V loňském roce jsme se poprvé zúčastnili plaketové jízdy historických vozidel v Kolíně a i letos jsme si ji zařadili do našeho kalendáře akcí.

 

Loňský jubilejní ročník byl ve znamení vědomostních kvízů na tajných kontrolách a jízdy zručnosti. Vše bylo doplněno výstavou vozidel na Poděbradské kolonádě a projížďkou parníkem po Labi. V letošním roce se jelo opět podle šipkového itineráře, ale o vítězi tentokrát rozhodovala jízda pravidelnosti do vrchu.

Pro ty, kterým to moc neříká, napovím, že se jedou dvě měřené jízdy do vrchu na uzavřené trati a rozhodující je časový rozdíl mezi oběma jízdami. Pro naši posádku to byla premiéra oproti mnohem ostřílenějším posádkám. Veteráni byly rozděleni do čtyřech kategorií. Nejprve na motocykly a automobily, a ty se dále dělily na předválečné a poválečné (po roce 1945). V naší kategorii (B2  1946 – 1970) bylo více jak tři desítky soutěžících.  Dokonce k nám pořadatel zařadil i několik mladších vozů, například hezkou v originálním stavu užovku.

Od ranních sobotních hodin se začali sjíždět účastníci 26. plaketové jízdy na Kolínském náměstí, kde probíhala dopoledne výstava historických vozidel. K naší radosti zde byla k vidění i pestrá směsice vozů Škoda. Byl zde Tudor, Škoda 1200 sedan, nebo sanitní vozy Š 1201 a 1202, které fandové vozů s okřídleným šípem ve znaku mohli vidět v seriálu Sanitka. Dále zde byly k vidění embéčka (Š 1000MB) a hundertky (Š 100). Úplnost řady s motorem vzadu doplňovala již zmíněná Škoda 120GLS. Nejstaršími vozy srazu byly zastoupeny značkou Praga a také si po právu odvezly pohárky za soutěž elegance.

Po poledni již následoval start na okružní jízdu v okolí Kolína s dvěmi rychlostními testy. Šipkový itinerář nás přivedl na start první jízdy, kde bylo nejdůležitější zvolit správné tempo, které by šlo udržet i ve druhé jízdě. Při rovnosti rozdílu dvou či více posádek rozhoduje rychlejší čas. Náš litřík šlapal jak hodinky a z prvního průjezdu jsme měli dobrý pocit. Dokonce jsme si stihli udělat několik poznámek o průjezdu.

Po projetí cílem jsme opět podle šipkového itineráře zamířili k památníku bitvy u Kolína (1775) tzv. bitva „holobrádků“,   Zde jsme si připadali jak v období třicetileté války. Vedle památníku bylo stanové ležení císařských vojáků v dobových mundůrech. Mezi stany se povalovali vojáci a připravovali se na večerní boj. Mimo středověkých ručních zbraní zde bylo k vidění i několik kanónů. Po prohlídce památníku nás šipkový itinerář opět přivedl na start druhé měřené jízdy.

Přeci jen na nás byla znát určitá nováčkovská nervozita před startem do druhého měřeného úseku, který se musí projet v co nejpodobnějším čase jako první. Za námi vždy startovalo Porsche, které nás jak v první, tak ve druhé jízdě předjelo. Ale protože důležitější je rozdíl časů, než rychlost, drželi jsme se poznámek vytvořených v prvním kole  a po projetí cílem jsme hned tušili, že se nám i druhá jízda povedla. Nyní již jen následoval přejezd na Kolínské náměstí, kde pořadatelé předávali každému účastníkovi plaketu a vítězům poháry.

Z výsledkové listiny jsme zjistili, že na první místo nám chybí 1,3 vteřiny. Náš rozdíl jízd byl 1,7 vteřiny a celkově to stačilo na šesté místo z třiceti dvou soutěžících v kategorii B2. Na to, že to byla pro náš litřík první jízda pravidelnosti,  stránkám SKODAHOME.cz  ostudu neudělal. Závěrem jen připomenu, že o posledním červnovém víkendu se jede další orientační soutěž veteránů Rally Ondřejov.