Jak už jsem Vám v úvodníku nastínil svůj vztah k autům s okřídleným šípem ve znaku, tak dnes Vám představím svého litříka, kterého někteří z Vás znají z našeho fóra. V mém vlastnictví je Škoda typ 710 od roku 1998, kdy mi ho daroval strýc Bohouš. Auto byl
Nyní Vás seznámím s trochou historie výroby a vzniku embéček. Rok zrodu se datuje 1964 a škodovka přišla s úplně novou koncepcí lidového vozu, který měl samonosnou karoserii a motor s hliníkovým tlakově litým blokem. Tomuto litrovému motoru se také říkalo čtvercový, protože jeho vrtání bylo stejné jako zdvih (68mm). Typ měl mít název Favorit, ale nakonec byl pojmenován Škada 1000 MB, jenž bylo v letech 1964-1969 vyrobeno 349 348 kusů. V roce 1966 přišla fabrika s vylepšeným typem Škoda 1000 MB de Luxe, kterých do roku 1969 vyrobila 65 502 auta. Ve stejném roce přišly do výroby i typy Škoda 1000 MBG de Luxe a MBX de Luxe. Tyto dvě verze byly tak zvaně sportovní, s dvoukarburátorovým výkonnějším motorem. čtyřdvéřové verze MBG bylo vyrobeno 3 287 kusů a vzácnější dvoudvéřové MBX jen 1 403. Vše vyvrcholilo v roce 1967, kdy se obsah motoru zvýšil na 1,1 litru a auta nesla označení Škoda 1100 MB de Luxe (22 487 kusů) a 1100 MBX de Luxe (1 114 kusů). Vozy vyráběné na přelomu roku 1968-1969 už měly karoserie. z nichž pak vznikla nová typová řada Škoda 100/110. Ještě nesmím zapomenout na několik prototypů embéček, jako byla otevřená verze s plátěnou střechou, nebo combi a řada dalších méně zajímavých. Nesmím ani zapomenout na sportovní úpravy jak soutěžní tak okruhové. Byly vyrobeny i tři kusy formulí Škoda F3.
Nyní již k mému litříku, který nese označení Škoda 1000 MBG de Luxe typ 710. Rok výroby má zapsaný 1967 a to je období, kdy ještě karoserie měla vzadu úzký sloupek, ale tak zvané žábry na zadních blatnících nahradily obdélníkové mřížky pro přívod chladného vzduch ke chladiči motoru. Podle čísla motoru 179202, se jedná o dvanáctou sérii z jednadvaceti. Typy MBG měly dvoukarburátorové motory o výkonu 38,3 kW, což je asi 52 koní.
Samotná renovace začala teprve začátkem října, do té doby to spíš bylo takové obcházení kolem a přemýšlení kde začít.Nejprve jsem odmontoval nárazníky a všechny čtyři blatníky, které jsou jedinými zásadními díly, které jsou vyměněny za nové. Celé auto bylo postaveno na kozičky, odmontována přední náprava a vše pečlivě očištěno. Ač jsem věděl, že karoserie je ve výborné kondici, tak po očištění jsem byl ještě více překvapen v jak výborném stavu je skelet. Přední náprava byla také jen očištěna, natřena, promazána a namontována zpět. To samé bylo provedeno i se zadní částí. Motor včetně převodovky a ramen s polonápravami byl jako jeden celek vyndán a důkladně omyt. Některé díly jako karburátory byly odmontovány a po vyčištění opět namontovány. Jiné díly jako například box sacího filtru byl očištěn a natřen kladívkovou barvou. To samé bylo provedeno s výfukovým potrubím, které bylo stříknuto barvou odolávající až 800% C. Samozřejmě všechna těsnění byla dávána nová. I zde vzadu byl motorový prostor pořádně vyčištěn a poté natřen dvěmi vrstvami Alkytonu. Tato barva je antikorozní základní i povrchová v jednom a stále si zachovává pružnost. Po opětovném namontování motoru, ve kterém byl vyměněn olej, svíčky a filtry, byla namontována i nádrž a přišlo na řadu první zkušební nastartování. Po napumpování benzínu, motor okamžitě naskočil a i po dlouhé době odstavení se rozeběhl velmi klidně. Nyní již následovala kompletní repase brzdového systému. Výměna veškerých gumiček v prasátkách, hadiček a i výměna paken na zadní nápravě. Pak přišla na řadu spojka a tam se vyskytly první problémy. Až po výměně zadního válce, hadičky a výměně gumiček v hlavním válci, se povedlo spojku odvzdušnit. Ale jaké nemilé překvapení nás čekalo, když jsem zjistil že je spojka přilepená a nevystavuje. Mezi tím jsem ještě očistil podlahu ve vnitř i vně a opět ji natřel. Další práce na interiéru budou pokračovat až bude hotový lak. Nyní již nic nebránilo nasadit kola a auto spustit opět na matičku zem. Ale stále tu byla přilepená spojka. Zakoupil jsem spray na čištění brzd, tím jsem spojku nastříkal, pak jsem zařadil za jedna, nastartoval a při následném rozjedu s vyšláplou spojkou zabrzdil. Hned napoprvé se tato operace povedla, spojka odskočila, začala normálně fungovat a následovala zkušební jízda okolními ulicemi. Tím se uzavřela první etapa renovace mého litříku.
Nyní přijde na řadu lakýrník a pak druhá etapa, strojení a doladění interiéru. Doufám, že Vás náš první článek v nové sekci VETERÁN zaujal a najdou se i další, co se tady s námi podělí a své příběhy s renovací našich historiků.
