Škoda Tudor – 1946

Na něj bezprostředně navázal nový poválečný model Škoda 1001 typ 938. Byl představen v roce 1946. To již nesla továrna název Automobilové závody národní podnik. Základem byl typický škodovácký podvozek tvořený nosnou rourou vpředu rozvidlenou pro uložení převodovky, motoru a uchycení přední nápravy. Vzadu byl diferenciál a výkyvné polonápravy příčně odpružené listovým perem. ( Původní Populary měly převodovku umístěnu vzadu ). Na rouře byly umístěny příčníky, které umožňovaly uchycení karoserie. Ta byla vytvořena ještě původním předválečným systémem. Dřevěná kostra pobitá ocelovým plechem. Dodávala se v provedení tudor ( dvojí dveře ), odtud tedy lidové pojmenování Tudor. Řazení převodovky bylo přímé pákou na víku převodovky. Brzdy vozu byly hydraulické, vůz měl centrální mazání podvozku. Řízení na rozdíl od Popularu bylo šroubem a maticí.

Motor byl čtyřválcový řadový čtyřtakt o objemu 1089 ccm s rozvodem OHV. Byl osazen horizontálním karburátorem Solex 26 UAHD. Palivo přicházelo z nádrže umístěné na mezistěně motorového prostoru. Čerpadlo paliva nebylo nutné, stačil samospád. V motoru byly mokré vložky válců, což umožňovalo snadné opravy. Daly se provést až 4 výbrusy motoru. K tomu se prodávaly ony známé „ válce“ obsahující vždy potřebné díly k provedení opravy motoru. Hlava motoru měla klínové spalovací prostory a zalisovaná vodítka ventilů.

Chlazení motoru již nebylo termosifonové, ale na řemeničku ventilátoru bylo zkonstruováno čerpadlo, dále zde byl termostat. Vše bylo hnáno od předního konce klikového hřídele pomocí klínového řetězu. Klikový hřídel byl uložen na třech ojničních ložiskách. Tento motor se ve škodovce stále zdokonaloval. Později byl použit v typu Octavia a se zvětšeným vrtáním a obsahem 1221 v typech 1200, 1201, 1202 dožil v známých 1203.

V roce 1949 dochází k modernizaci typu 1101. Vzniká typ 1102. Ten se vyrábí až do roku 1952. Na první pohled má širší přední okrasné lišty na masce a jejich menší počet. Postupně se řazení přestěhovává pod volant na sloupek, mění se přístroje a další detaily jako je nárazník, větrací otvory atd…..

Vozy Tudor byly vyráběny ve velkém množství variant. Byly to již zmíněné dvoudveřové tudory, ale také sedany ve čtyřdveřovém provedení. (I těm se paradoxně říkalo čtyřdvéřový Tudor). Dále se vyráběly různé užitkové karoserie jako např. dodávka, sanitka apod. Na výrobě těchto užitkových karoserii se podílely znárodněné předválečné karosárny, např. Lepil v Rousínově. Fa Sodomka vytvořila pěkný kabriolet. V Kvasinách se vyráběly v omezeném množství dvojsedadlové roadstery, které šly však většinou na vývoz. Originálů se dochovalo pár. Prokazatelně bylo však vyrobeno nejméně pět kopií těchto vozů koncem 90. let. Proto opatrně při případné koupi, aby se zrovna nejednalo o tuto kopii.

Pro potřeby armády a policie se vyráběl 1101p a 1001v. Šlo o normální podvozek se zadním pohonem osazený celokovovou hranatou pohotovostní karoserii. Byly dodávány jak armádě, tak tehdejší Veřejné bezpečnosti. Známé jsou fotky modrých aut s bílým pruhem a nápisem „ hlídka VB“. Mezi lidmi se vžilo označení „bojový tudor“. Ale se skutečným terénním vozidlem tento stroj měl společného snad jen použití zelené khaki barvy ve vojenském provedení.

Dnes se Tudory stávají docela zajímavými historickými vozidly. Zejména užitkové provedení je velmi vzácné. Celkově lze konstatovat, že veteranisté v minulosti spíše orientovali na předválečné typy a na tyto stroje jakoby zapomínali. Dnes je naštěstí situace již jiná a začínají se na srazech objevovat velice pěkně zrenovované vozy 1001, 1002 včetně již zmíněných „ bojových verzí“. Bylo vyrobeno 66 904 ks všech verzí a variant Škoda 1101, 1102.

Vůz před renovací se dá sehnat dle provedení a stavu od 30 000,- korun výše (r. 2010), což pro začínajícího veteránistu je celkem slušný základ k renovaci.